Zelená káva

Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cestu urazí kávové zrno, než se dostane do vašeho hrnku? Celý proces zahrnuje práci stovek až tisíců lidí. Od pěstování kávovníků až po pražení a mletí v útulných kavárnách, jako je naše Dalia Coffee. Každé zrno prochází řadou pečlivě kontrolovaných kroků, které ovlivňují jeho konečnou chuť a aroma. Klíčovou roli v celkovém zážitku z kávy hrají klimatické podmínky, pěstování, sklizeň, zpracování, distribuce, pražení a příprava lahodného nápoje. 

Na začátek pár zajímavostí o kávovém zrnu. Věděli jste o některých z nich?

• Kávová zrna jsou ve skutečnosti semínka, která se nacházejí uvnitř kávové třešně. 
• Kávovníky plodí po 3 — 4 letech.
• Nejrozšířenějším a nejuznávanějším druhem kávových zrn jsou kávová zrna arabica. Podílí se přibližně na 60 — 70 % světové produkce kávy.
• Největším kávovým zrnem je odrůda Longberry.
• Je známo více než 1 000 různých aromatických složek kávy. 
• Delší pražení vytvoří tmavší barvu a intenzivnější aroma a chuť.
• Káva je jednou z nejvíce obchodovaných komodit na světě a její cena je často určována na burzách.
• Kávu objevil etiopský pasák koz. Všiml si, že poté, co kozy snědly kávové třešně, měly najednou spoustu energie a v noci nemohly spát. 
• Největší šálek kávy, který byl kdy připraven, měl 22 739,14 litrů.

Jak se pěstuje káva

Mezi hlavní kávové oblasti patří Blízký východ, Střední a Jižní Amerika, Afrika a jihovýchodní Asie. Právě zde začíná cesta kávového zrna, na kávovníkových plantážích, které se obvykle nacházejí v nadmořské výšce 1 000 až 2 000 metrů nad mořem. 

Pokud byste se ocitli na takovém místě a zajímalo by vás, jak vypadá kávovník, jsou to stálezelené keře, které plodí červené bobule, tzv. kávové třešně. Uvnitř těchto třešní se nacházejí dvě zelená semena, která známe jako kávová zrna.

Kávové třešně | Zdroj: Unsplash.com

To, jakou má vaše káva chuť, ovlivňuje chemické složení půdy, sluneční svit, dešťové srážky, počasí, nadmořská výška a způsob zpracování. 

Například káva pěstovaná ve vyšších nadmořských výškách obvykle nabízí jemnější a více komplexní chutě. Naopak káva z nižších oblastí bývá plnější a intenzivnější.

Mezi základní druhy kávy patří Arabica a Robusta. Každá z nich má samozřejmě odlišné chuťové profily.

Chuť kávy Arabica je jemná a lahodí s chuťovými tóny, jako jsou květinové nebo ovocné. Hodí se na přípravu filtrované kávy nebo espressa. Zrna Robusta jsou oblíbená v espresso směsích, kde přispívají k tvorbě pěny a poskytují silnější dávku kofeinu. 

Sklizeň a zpracování kávových zrn

Kávově třesně se sbírají ručně nebo strojově. Při ručním sběru se vybírají pouze zralé plody. Strojový nebo-li pruhový sběr znamená, že se všechny kávové třešně sbírají ze stromu najednou pomocí velkých strojů bez ohledu na stupeň zralosti. 

Po sběru následuje zpracování kávy. Existují dvě hlavní metody — mokrý a suchý (naturální) proces. To ale není vše, další je tzv. honey metoda a experimentální zpracování kávy.

Mokrý proces probíhá tak, že se kávové třešně namočí do vody až na 24 hodin. Nezralé nebo příliš vyzrálé třešně okamžitě vyplavou, tím se odstraní velké množství vadných třešní. Zralé třešně se pak vloží do stroje na odslupkování, který oddělí třešně od zrn. 

Při suchém procesu se kávové třešně rozloží na slunce a suší se na velkých terasách nebo vyvýšených sušících lůžkách zhruba 2 až 4 týdny. Občas se otočí, aby se zajistilo rovnoměrné sušení. Když je káva zcela usušená, odpočívá v plodech a poté se loupe, aby se odstranil veškerý pergamen a slupka, které zrna pokrývají. Tato metoda dodává kávě robustnější chuť a vyšší kyselost.

Používá se také honey metoda, která je propojením mokré a suché metody. Detailněji se o ní dozvíte v článku o metodách zpracování kávy.

Kromě těchto klasických metod existuje i experimentální zpracování kávy. To probíhá přímo na farmě nebo ve zpracovatelském závodu. Pokud vás nová metoda zaujala, více se o ní můžete dočíst v našem článku na téma experimentální zpracování káv. 

Distribuce kávy

Než se káva dostane k vám jako ke spotřebiteli, proběhne interakce mezi pěstiteli kávy, obchodníky, vývozci, dovozci, velkoobchodníky a maloobchodníky. Po zpracování se káva prodává místním obchodníkům nebo se zasílá přímo vývozcům pro globální distribuci.

Už jste slyšeli o kávové burze? Existují dva druhy kávové burzy. Na fyzickém (nebo hotovostním) trhu účastníci nakupují a prodávají fyzickou zelenou kávu různých druhů. Hotovostní cena za fyzickou kávu je aktuální místní cena konkrétního produktu, který má být prodán. Pak je burza, kde se obchoduje s kávovými futures. Tam účastníci nakupují a prodávají forwardové kontrakty na základě referenční ceny. 

💡Hodnota futures představuje cenu, kterou lze očekávat, že bude zaplacena nebo obdržena za konkrétně definovanou kvalitu kávy v určitém termínu. 

Bohužel, mnoho pěstitelů kávy čelí problémům spojeným s nízkou cenou kávy na globálním trhu, což vede často k nespravedlivým podmínkám. Proto se různé iniciativy zaměřují na zlepšení transparentnosti, udržitelnosti a etické postupy v tomto odvětví.

Někteří obchodníci s kávou a pražírny například zavedli přímé obchodní praktiky, kdy navazují dlouhodobé vztahy s farmáři a platí jim za zrna spravedlivé ceny. 

V naší pražírně dbáme na to, jaký má káva původ a kvalitu. Například Fresh blend #2 kupujeme od společnosti Falcon Coffees, která přísně kontroluje dodavatelský řetězec.

Jak probíhá pražení kávy

Pražení kávy je umění samo o sobě. Tento proces přeměňuje zelená kávová zrna na aromatická hnědá zrna, ze kterých si připravujete svou milovanou kávu. Během pražení ztrácejí zrna vlhkost a dochází k chemickým reakcím, při nichž se uvolňují vonné a chuťové látky.

Existuje několik stupňů pražení, od světlého po tmavé. Světlé pražení zachovává více původních chutí zrna a nabízí kyselé, ovocné tóny. Střední pražení je vyvážené s plnější chutí a tmavé pražení přináší intenzivní, hořké tóny s výraznou karamelizací cukrů.

Když začnete zelená kávová zrna zahřívat a pak pražit, tak se postupně zvětšují, ztrácejí na hmotnosti a nabývají různých odstínů - bledě bílé, světle "skořicově" hnědé, hnědé až tmavě hnědé.

Typy pražení kávy | Zdroj: Unsplash.com

Po fázi pražení probíhá i kontrola, tzv. cupping. Ta zahrnuje vyhodnocení chuti, aroma, těla a kyselosti kávy. Degustátoři používají specializované techniky k odběru vzorků, čímž zajišťují, že pražená zrna splňují nejpřísnější standardy kvality. 

💡Chcete si i vy vyzkoušet pražení kávy? Zastavte se v Židlochovicích na náš kurz Zážitkového pražení.

Mletí kávy

Dalším důležitým krokem je mletí kávy, které ovlivňuje její konečnou chuť. Jakou zvolit hrubost mletí? To závisí na metodě přípravy kávy. Jemné mletí je vhodné pro espresso, střední pro drip kávovary a hrubé pro French press. Správné mletí zajišťuje optimální extrakci chutí a aroma.

❗Mletá kávová zrna se kazí rychleji než pražená kávová zrna. Proto platí pravidlo: kávu vždy melte těsně předtím, než ji hodláte vařit.

Mlýnky musí být udržovány v čistotě, aby nedošlo ke kontaminaci a změně chuti po mletí. Pokud ještě doma mlýnek na kávu nemáte, doporučujeme Ruční mlýnek Timemore.

Druhy přípravy kávy

Je několik způsobů, jak si připravit poctivou kávu. K těm nejoblíbenějším patří příprava přes filtr, v Moka konvičce, French Pressu a AeroPressu.

Podrobněji si o metodách přípravy kávy můžete přečíst v naší sérii - “Jak na domácí přípravu kávy”: 

• French Press
• Moka konvička
• AeroPress
• Hario V60

V procesu přípravy kávy je také důležitá volba druhu kávy. Pokud si budete chtít připravit espresso, které vám dodá energii, vyzkoušejte naše DALIA ESPRESSO ze 100 % arabiky. Na cappuccino k sladké tečce se bude hodit BRAZÍLIE São Silvestre.

Než si vychutnáte první doušky kávy, projde náročným procesem od pěstování, přes sklizeň a zpracování zrn, až po jejich pražení a přípravu. Proto je důležité ocenit nejen samotný nápoj, ale i úsilí a dovednosti všech, kteří se podílejí na jeho výrobě. 

V naší pražírně se snažíme o to, abyste od nás měli pouze kvalitní a poctivou kávu. Rádi se s vámi potkáme virtuálně na našem e-shopu nebo osobně v kavárně Dalia Coffee v Silůvkách na Moravě.

Experimentální zpracování káv nabralo poměrně hodně rozmach před pár lety, řekněme 2-3 roky nazpět. Jde o zpracování zeleného zrna přímo na farmě nebo ve zpracovatelském závodu.

Proč se dělá?

Každá kávová třešeň se prvně musí nějak zpracovat. Více jsme to tom napsali v článku Metody zpracování kávy a co od nich čekat. Nicméně kromě těch standardních zpracování se používají i další nazvané jako experimentální metody zpracování. Dělají se ze dvou hlavních důvodů:

1, Navýšení ceny prodávané kávy

Pokud se káva zpracuje nějakým dodatečným způsobem nebo novým a jedinečným způsobem, tak většinou její chuť se zlepší, zvýrazní. Tím pádem také při hodnocení dosáhne vyššího skóre a tím pádem logicky může producent požadovat při prodeji vyšší cenu.

2, Vylepšení chuťového profilu kávy

Jak je napsáno nahoře, tak experimentální zpracování se dělá kvůli navýšení ceny, ale s tím ruku v ruce i vylepšení chuti. Někdy producent není úplně spokojený s chutí své kávy, tak může pomocí zpracování posunout její chuť výše. Část své sklizně může například zpracovat standardně a část experimentálně. Navíc se může rozhodnout, že již finální zrno ještě dodatečně fermentuje, není nutné zpracovávat třešně samotné.

Jaké jsou druhy experimentálního zpracování

Je už poměrně hodně druhů experimentálních zpracování, můžeme vyjmenovat aspoň některé hlavní:

Anaerobní fermentace

Káva se fermentuje po delší časový úsek bez přístupu vzduchu. Odstraněním vzduchu se totiž samotná fermentace velmi zpomalí. Při promytém zpracování se káva fermentuje pouze několik hodin. U anaerobní fermentace se bavíme klidně o 70 až 190 hodinách. Vzduch se z barelů či nádob odstraňuje například jednoduše zapálenou svíčkou, která plave na něčem na hladině a postupně spotřebuje veškerý vzduch.

Karbonická macerace

Jde o proces podobný anaerobní fermentaci, ale s tím rozdílem, že místo odstranění vzduchu se do fermentační nádoby vpustí oxid uhličitý, který je těžší než vzduch a tím pádem vytlačí vzduch nahoru a kávové třešně či zrna budou opět bez přístupu vzduchu a fermentace se tak zpomalí.

Přidání různých kvasinek

Když se zrna zpracovávají, tak se teplem spustí spontánní, ale kontrolovaná, fermentace. Ovšem v této fázi se také mohou rozhodnout, že přidají další kvasinky, třeba mléčné, které samozřejmě zesílí určité tóny v kávě. Většinou podtrhnou ovocité tóny. Případně při anaerobní či karbonické maceraci se mohou samozřejmě také rozhodnout, že přidají dodatečné kvasinky a rozšíří tak chuťový potenciál kávy.

Přidání dalších látek neboli infuze

Podobně jako u kávy KOLUMBIE Maracuyá – Dalia Gold edition se také mohou u fermentace rozhodnout, že do kvasu přidají ne kvasinky, ale jinou cizí látku. Například sušenou marakuju nebo sušené jahody, maliny či hrozny a tím kávě dodají opravdu úplně jiný rozměr. Někdo to možná může považovat za podvod, že se vlastně už nejedná o čistou kávu. Je fakt, že i u KOLUMBIE Maracuyá – Dalia Gold edition se lidé, co ji ochutnali, většinou dělili na dva tábory, na ty, kterým chutnala hrozně moc a ty, kterým nechutnala, že už to bylo “moc”. Ale ono je to vlastně fajn, aspoň se o tom mluví a není to nuda 

Kolumbie na špici

Zkoušeli jsme poptat od importérů podobnou bombu, jako byla KOLUMBIE Maracuyá – Dalia Gold edition, ale bylo nám v podstatě jen řečeno, že takové “divoké” kávy dělají jen v Kolumbii. Kávy, které by byly něčím infuzované. Je to hrozná škoda, protože nás takové kávy hrozně baví, i přesto, že jsou samozřejmě velmi drahé už i v nákupu.

Samozřejmě anaerobní či karbonickou maceraci dělají i v jiných zemích, už před 3 lety jsme ochutnali bombastický anaerobní Honduras. Ne všude je to ale možností, je na to potřeba hodně znalostí a technologie, takže z Afriky moc experimentálně zpracovaných káv neuvidíte, stále je to spíše doména amerických káv a trochu asijských.

Metodou zpracování kávy je myšleno to, jak se kávová třešeň zpracuje po sklizni, než je z ní hotové neupražené zrnko kávy.

Hlavní druhy zpracování kávy

Rozeznáváme tři hlavní druhy zpracování kávy, pojďme si o každé z nich něco povědět, protože to, jak výsledná káva pak v šálku chutná, velice ovlivní. Nejprve je asi důležité vědět, jak vlastně vypadá taková třešeň a co skrývá uvnitř.

1 – řez středem zrna 2 – kávové zrno 3 – pergamino (silver skin) 4 – parchment (vnitřní obal zrna) 5 – vrstva pektinu 6 – dužina 7 – venkovní slupka

Metoda promytá

Po sklizení kávových třešní se tyto třešně vezmou do tzv. mokrého mlýnu. Ten obsahuje různé stroje a je možné využít například stroje s válci, které jsou pokryty hroty. Tyto válce naruší venkovní slupku kávové třešně a dužinu a přemisťují se pak do fermentačních nádrží.

Uvnitř těchto nádrží pak probíhá fermentace zhruba 18-24 hodin, aby bylo možné z kávového zrna odstranit zbytky slupky i s dužinou.

Slupka s dužinou se ze zrna odstraní právě promýváním velkým množstvím vody, odkud právě tato metoda dostala své jméno. Po promytí nám zůstane zrno, které je stále ještě uvnitř parchmentu a které má na sobě i pergamino.

Po promytí se zrno musí usušit z výchozí vlhkosti kolem 60 % na 11 – 13 %. Po tomto sušení pak ještě musí zrno být posláno do tzv. suchého mlýnu, kde se z něj mechanicky odstraní parchment a pergamino a dostaneme opravdu jen čisté kávové zrno, které je připraveno k odeslání.

Chuť káv zpracovaných promytou metodou

V zásadě tyto kávy mají velice čistou a nezastřenou chuť. U jiných než promytých zpracování se například fermentace může promítnout do chuti upražené kávy. U promytých káv si tudíž v zásadě ceníme čistoty chuti, která dá vyniknout původu kávy, ze které země pochází, kde káva rostla a také její odrůdu.

Z naší nabídky můžete vyzkoušet například tyto zajímavé promyté kávy:

Rwanda Nyakizu	Kolumbie Luz Marina

Metoda naturální neboli suchá

Tato metoda se používá hodně v zemích, kde je nedostatek vody, jako například Etiopie nebo některé části Brazílie, nebo cíleně, pokud nechceme kávu zpracovanou promytou metodou.

Po sběru třešní se tyto třešně nijak nezpracovávají, ale rovnou se dají celé sušit buď na betonové plochy nebo na vyvýšené plochy, tzv. africké postele. Je velice nutné kávové třešně pravidelně otáčet, aby se sušily rovnoměrně a hlavně nezačaly hnít či plesnivět.
Je také nutné hlídat počasí, aby třešně nezmokly a zavčasu je případně schovat do sucha.

Sušení kávy také trvá déle, než když se káva zpracuje promytou metodou. Proto v zásadě naturálně zpracované kávy mívají vyšší cenu než promyté kávy.

Chuť káv zpracovaných naturální metodou

Narozdíl od promyté metody se do naturálně zpracovaných káv promítne chuť právě tohoto zpracování. Naturální kávy mívají často ovocnější tóny po bobulích, po dužině samotných kávových třešní, a exotickém ovoci jako je například mango či jahody. Pokud nejsou třešně dostatečně důkladně sledované a prohrabované, tak se mohou do zrna přenést i více fermentované tóny až do alkoholova. Před odesláním je tedy nutné kávu důsledně ochutnat a vytřídit špatné šarže.

Z naší nabídky můžete vyzkoušet například tuto naturální kávu, která bude co nevidět v prodeji (psáno 8. 9. 2023):

Honey (medová) metoda

Jde o metodu, která je něco mezi promytou metodou a naturální. Kávové třešni se opět sloupne slupka a částečně i dužina, ale už se nenechá fermentovat, ale naopak se dá sušit, kde také dochází k fermentaci, ale suché.

Pak rozlišujeme stupně fermentace u této metody a to barvami. Máme white (bílé) honey, yellow (žluté) honey, red (červené) honey, black (černé) honey a další. V zásadě čím tmavší barva, tím to značí delší sušení a tím pádem i fermentace.

Chuť káv zpracovaných naturální metodou

Opět jde o něco mezi mezi promytou a naturální kávou a to podle toho, jak dlouho byla káva fermentována. Čím tmavší barva, tím více ovocitých a fermentovaných tónů můžeme v kávě očekávat.

Z naší nabídky můžete vyzkoušet například tyto zajímavé kávy zpracované honey metodou:

Costa Rica Solis Cordero	Brazílie Sao Silvestre

Ostatní a experimentální metody

Káva a kávové třešně se zpracovávají také pomocí dalších metod, které buď chuť kávy „vylepší“ nebo zvýrazní určité tóny.

Jde například o prodloužení fermentace klidně i na 150 hodin a to díky odstranění vzduchu. Jde tedy o tzv. anaerobní zpracování. Tím se proces fermentace zpomalí a zrno má dostatek času natáhnout do sebe aromata z dužiny či dalších dodatečných přidaných látek.

Alternativně se místo odstranění vzduchu do fermentační nádrže přidá oxid uhličitý, který vzduch vytlačí, a v tomto případě se takové zpracování kávy nazývá jako karbonická macerace.

Během fermentace se někdy přidávají různé bakterie či enzymy, například mléčné, a tím se ještě více zvýrazní acidita v kávě.

Eventuelně při experimentálním zpracování kávy se někdy přidají vyloženě cizí chuti jako například sušená marakuja v případě kávy Kolumbie Maracuyá nebo sušené maliny či jahody. To jestli je takové „ochucování“ kávy v pořádku nebo ne je na zvážení každého z nás, rozhodně to kávu posouvá do jiného rozměru.

Z naší nabídky můžete vyzkoušet například tuto experimentálně zpracovanou kávu:

Skořicoví šneci z Kolumbie - Dalia Gold edition

Jak vidíte, tak zpracování kávy je hodně rozmanité a ovlivní výslednou chuť kávy velice moc. Ostatně to je na tom to krásné. Je to podobné jako s vínem, můžete ho zkoušet rok od roku, zemi od země a vždy bude trošku jiné. Nikdy nuda!

Zdroje:

wikipedia

Cafe Altura

Pokud se řekne druh či odrůda kávy, tak většina lidí vyjmenuje asi jen arabiku a robustu. Naštěstí je ten svět rozmanitější 

Nejznámějším druhem kávy je určitě arabika, o které se tvrdí, že zastupuje asi 70 % celosvětové produkce. Na zbylých cca 30% připadá robusta a zhruba procento zastupují ostatní kávové druhy.

Těmi jsou například liberica, stenophylla, excelso či eugenoides.

Robusta

Známá také pod jménem canephora. Pěstuje se v nižších nadmořských výškách, většinou kolem 0 metrů nad mořem. Nepotřebuje totiž dlouho dozrávat narozdíl od arabiky. Má totiž poměrně nevýrazný chuťový profil. Jedná se většinou o zemité tóny s chutí po oříščích a hořké čokoládě a má i díky vyššímu obsahu kofeinu také vyšší hořkost.

Pokud jsme nakousnuli kofein, tak robusta ze všech druhů kávy obsahuje nejvíce kofeinu. Udává se, že oproti arabice až dvojnásobek.

Robusta je velice oblíbená do kávových směsí, protože jim dodává intenzitu či “sílu” a dlouhotrvající cremu, protože má také nižší obsah tuků než arabika, které by cremu narušovaly.

My robustu máme v jediné kávě a tou je Dalia espresso, která obsahuje 10 % robusty z Vietnamu.

Arabika

Jde o nejrozšířenější druh kávovníku a také nejoblíbenější. Pěstuje se většinou v nadmořských výškách od 800 až do 2500 metrů nad mořem. Je to z toho důvodu, aby se zpomalilo zrání kávové třešně a ta do sebe natáhnula co nejvíce živin a rozvinula se tím také chuť.

Ve srovnání s robustou má méně kofeinu a také na první pohled vypadá jinak. Zrno je protáhlejší, není tak kulaté, a vnitřní prasklina je zahnutá narozdíl od praskliny přímé u robusty.

Co je ovšem u arabiky také hodně zásadní, tak jsou její odrůdy. Těch jsou nyní desítky! Pokud vás to zajímá detailně, tak World Coffee Research Center zpracoval jejich katalog na adrese https://varieties.worldcoffeeresearch.org/varieties

Odrůdy arabiky

Velice rád srovnávám kávu s vínem, těch různých podobností jsou kvanta. Pokud si řekneme, že arabika je bílé víno a robusta červené, tak jednotlivé odrůdy u arabiky jsou pak ty známé odrůdy vína jako třeba sauvignon, chardonnay a další.

U arabiky je to velice podobné. Máme tu nejznámější a asi nejlepší odrůdy bourbon a typica pak mnoho dalších jako třeba SL28/SL34 nebo catuai, mundo novo, caturra a jiné.

Ještě je dobré odlišit odrůdy na varietaly a kultivary. Varietal je geneticky nezměněná původní odrůda a kultivar geneticky modifikovaná odrůda.

Arabiku totiž bohužel velice trápí plíseň nazvaná kávová rez, která už hodněkrát zdecimovala obrovské množství rostlin. Proto vznikají různé odolné kultivary, které mají být vůči ní rezistentní. Samozřejmě to není zadarmo a dochází ke kompromisům buď v chuti nebo výnosnosti.

Momentálně asi nejvíce ceněným varietalem či odrůdou je geisha (gesha), která každoročně trhá na aukci v Panamě rekordy v ceně za libru kávy. V roce 2022 se naturálně zpracovaná geisha s cupping score 96,5 prodala za 2000 dolarů za libru. To už je slušný masakr, ne? 

Nicméně ať už jde o geishu či caturru, každá odrůda se vyznačuje určitým chuťovým potenciálem, který pak jen podtrhne to, kde vyroste a jak bylo o rostlinu postaráno. Pokud tedy na sáčku, jako u nás, uvidíte, o jakou odrůdu jde, tak aspoň zhruba můžete tušit, jestli má káva potenciál či ne. Nutno vzít v potaz tedy ještě samozřejmě zpracování toho zrna, jestli promyté či jiné, ale to už je na jiný článek.

Pokud chcete vyzkoušet rozmanité druhy arabiky, tak vyzkoušejte třeba tyto, každá z nich je velice odlišná:

Brazílie Tres Pontas	Rwanda Nyakizu	Kolumbie Luz Marina

Další druhy kávovníků

Kromě arabiky a robusty existují ještě další poměrně zajímavé druhy kávovníků. Máme tu například druh stenophylla, která je odolnější vůči vyšším teplotám, ale rodí méně než arabika a robusta a není ani tak chuťově dobrý jako arabika. Vzhledem ke změně klimatu to ovšem brzy může být druh, který bude pro lidstvo velice důležitý, abychom byli vůbec schopni pít nějakou kávu.

Více detailů si můžete o stenophylle přečíst zde:
https://blogokave.sk/stenophylla-ako-nahrada-za-arabiku-spasi-svet-zabudnuty-druh-kavovnika/

Pak tu máme druh liberica, který ovšem chuťově připomíná nejvíce robustu, je tedy pro svět opět nezajímavý, vyznačuje se hořkou chutí a dřevitými tóny.

Jeden ovšem velice zajímavý druh je eugenoides. V posledních několika letech se opět objevuje na kávových soutěžích, i přesto, že není nově objevený. Je “matkou” arabiky, protože arabika vzniknula skřížením druhu eugenoides a robusty, kdy eugenoides má velice nízký obsah kofeinu a robusta pro změnu v porovnání s arabikou vysoký.

Eugenoides tedy díky velice nízkému obsahu kofeinu je také velice málo hořký, kofein totiž hořkost do kávy přináší. Na šampionátech tedy každého vždy velice okouzlí svou čistotou chuti a ovocnými tóny.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kávovník_liberijský
https://mycoffeecup.de/en/arabica-or-robusta-which-variety-wins-in-comparison/